close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Twilight

24. června 2013 v 20:46 |  O mě
Jsem blázen do Twilight!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 

OCELOTI JSOU CHRÁNĚNÍ

13. července 2012 v 14:30 |  Kočky
Ocelot je český název pro několik druhů kočkovitých šelem rodu Leopardus. Používá se v češtině pro tři druhy tohoto rodu. Ocelot velký a margay jsou sesterské druhy, ocelot stromový je však blíže příbuzný kočce tmavé (Leopardus guigna) a kočce slaništní (Leopardus geoffroyi). Skupina ocelotů tedy není přirozená.
Druhy
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:šelmy (Carnivora)
Čeleď:kočkovití (Felidae)
Podčeleď:malé kočky (Felinae)
Rod:Leopardus

JSOU CHRRÁÁÁÁÁNNĚĚĚĚNÍÍÍÍÍÍ



lvi

13. července 2012 v 14:26 |  Kočky
Lev pustinný (Panthera leo) je savec čeledi kočkovitých (Felidae) a jeden ze čtyř druhů velkých koček rodu Panthera. Lev je po tygrovi druhá největší kočkovitá šelma. Hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Samci váží od 150-250 kg a samice 120-150 kg. V divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i věku 20 let. Dříve se lvi vyskytovali v celé Africe, Asii a dokonce i Evropě, dnes se vyskytují pouze v Africe a na několika místech v Indii. Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách.
Říše:živočichové (Animalia)
Kmen:strunatci (Chordata)
Třída:savci (Mammalia)
Řád:šelmy (Carnivora)
Čeleď:kočkovití (Felidae)
Podčeleď:velké kočky (Pantherinae)
Rod:Panthera
Druh:lev pustinný (Panthera leo)


 


Rovnovážný stav soustavy

2. července 2012 v 8:57 |  Fyzika

To v jakém přesném stavu je přesně určují stavové veličiny - např. tlak, teplota, objem, skupenství.
Pokud se stavové veličiny nemění, je soustava v rovnovážném stavu. (když se ochladí voda v hrnečku na teplotu okolí).
Rovnovážný stav plynu je při stálých vnějších podmínkách stavem s největší pravděpodobností výskytu. Ostatní stavy jsou pravděpodobné méně.
Aby se stav soustavy neměnil, můžeme ji uzavřít před vlivy okolí (izolovat)
· Izolovaná soustava - soustava, která si s okolím nevyměňuje ani částice, ani energii.
· Adiabaticky izolovaná soustava - nevyměňuje si s okolím teplo
· Uzavřená soustava - může si vyměňovat energii, ale ne částice.
Děj popisuje průběh změny soustavy z jednoho stavu do druhého. Pro zjednodušení používáme u pomalých dějů pro popis rovnovážný děj, což je děj, který se skládá z rovnovážných stavů (voda se ochladí o 1°C a bude v rovn. stavu, pak se opět ochladí o 1°C ...).


Molekulová fyzika

24. června 2012 v 13:42 |  Fyzika

Molekulová fyzika

Molekulová fyzika se zabývá vnitřní stavbou látek. K tomu používá kinetickou teorii látek (KTL). Ta má tři předpoklady:
· Látky kteréhokoliv skupenství se skládají z částic.
Částice představují souhrnný pojem pro atomy, molekuly a ionty. Částice jsou velmi malé a proto není možné je přímo (okem ani klasickým mikroskopem) pozorovat. Pro představu - rozměr atomu je 10-10 m = 0,1 nm. I když je v látce obrovské množství částic (např. v 1 m3vzduchu je za normálního tlaku asi 30.1015 molekul), je většina objemu látky prázdná! (např. v atmosféře při povrchu Země je ve vzduchu 99 % prostoru bez molekul a jen 1 % zaujímají molekuly plynů, ze kterých je vzduch složen).
· Částice se v látkách neustále neuspořádaně pohybují.
O tom nás přesvědčuje Brownův pohyb, nebo difuze(míchání látek, např. šťáva ve vodě). Rychlost pohybu závisí na teplotě. Částice mohou se mohou posouvat, kmitat, rotovat. Pokud na látku nepůsobí žádnám síla, pohybují se částice všemi směry stejně. Neustálý a neuspořádaný pohyb částic v látkách se nazývá tepelný pohyb.
Z výše uvedeného vyplývá, že částice v látkách mají kinetickou (pohybovou) energii.
· Částice na sebe navzájem působí silami. Tyto síly jsou při malých vzdálenostech odpudivé, při větších vzdálenostech přitažlivé.
Tento předpoklad potvrzuje pevnost tělesa, jejich soudržnost, lepení, ... Přitažlivé síly zabraňují roztržení tělesa a odpudivé jeho stlačování. Protože na sebe částice působí silami, mají potenciální energii.


Radiokativita a účinek záření na člověka

9. června 2012 v 19:03 |  Fyzika
Radiokativita a účinek záření na člověka
V devátých třídách probíráme právě jaderné elektrárny. Shodou náhod se právě v těchto dnech velmi skloňuje slovo Fukušima, což je japonská jaderná elektrárna, kde došlo v souvislosti s nedávným zemětřesením k sérii havárií. Z elektrárny uniká radioaktivní záření. Je třeba se znepokojovat či nikoli?

Obtížný zákon-Newtonův třetí princip

9. června 2012 v 18:45 | portik122 |  Fyzika
Obtížný zákon
9.června 2012
Snad žádný ze tří základních zákonů mechaniky nevyvolává tolik rozpaků jako slavný "Newtonův třetí princip" - princip akce a reakce. Každý jej zná a někdy ho dokonce umí i správně použít, a přece mu mnozí dokonale nerozumějí.
Lidé často ochotně připouštějí, že platí pro nehybná tělesa, ale nechápou, jak jej lze aplikovat na vzájemné působení těles, která se pohybuji. Zákon říká, že akce se vždy rovná reakci, ale má opačný směr. To znamená, že táhne-li kůň vůz, táhne i vůz koně stejnou silou zpátky. Ale pak by přece vůz musel zůstat na místě, tak proč se přece pohybuje? Proč se tyto síly nevyrovnávají, jsou-li si rovny?
Právě takové rozpaky tento princip vyvolává. Znamená to, že zákon neplatí? Ne, platí bez výjimky, to jenom my jej špatně chápeme. Síly se nevyrovnávají prostě proto, že působí na různá tělesa: jedna na vůz, druhá na koně.
Když se nad tím zamyslíme, bude nám jasné, proč kůň táhne vůz, i když vůz táhne koně opačným směrem stejnou silou. Síla působící na vůz a sila působící na koně jsou v každém okamžiku stejné; ale protože vůz se volně pohybuje na kolech, kdežto kůň se opírá o zem, je zřejmé, proč vůz jede směrem, kam kůň táhne. Zamysleme se i nad tím, že kdyby vůz nekladl hybné sile koně odpor, ani bychom koně nepotřebovali, protože i sebemenší síla by uvedla vůz do pohybu. Koně potřebujeme právě proto, abychom překonali odpor vozu.
Všechny tyto skutečnosti by byly snáze pochopitelné a vzbuzovaly by méně rozpaků, kdyby se zákon neuváděl v obvyklé stručné formulaci "akce se rovná reakci" ale třeba takhle: "síla působící se rovná síle kladoucí odpor". Vždyť stejné jsou tu jen síly, kdežto účinky (rozumíme-li "účinkem síly" jako obvykle přemístění tělesa) jsou většinou různé, protože síly působí na různá tělesa.
Také pro padající tělesa platí zákon akce a reakce, i když obě síly nejsou na první pohled patrné. Jablko padá k zemi proto, že je zeměkoule přitahuje; ale přesně stejnou silou přitahuje i jablko naši planetu. Přesně vzato jablko a Země padají k sobě navzájem, ale rychlost obou těles je přitom různá. Stejné síly vzájemné přitažlivosti udělují jablku zrychlení 10 m/sec., kdežto Zemi zrychlení tolikrát menší, kolikrát je hmota zeměkoule větší než hmota jablka. Hmota Země je ovšem nesrovnatelně větší, a proto je toto zrychleni tak nepatrné že je prakticky můžeme položit rovné nule. Proto také říkáme, že jablko padá k Zemi, a ne že "jablko a Země letí k sobě".

Magnetické siločáry

9. června 2012 v 18:35 |  Fyzika
Magnetické siločáry
Člověk nemá smyslový orgán, na nějž by magnetismus působil, a proto může existenci magnetických sil kolem magnetu zjišťovat jen nepřímo. A přece můžeme rozložení těchto sil poznat docela snadno. Nejlépe nám poslouží drobné železné piliny. Nasypte tenkou vrstvu pilin na kousek hladké lepenky nebo na skleněnou destičku, pod ni dejte obyčejný magnet a lehce na destičku poklepte. Magnetické síly volně prostupují lepenkou i sklem, takže se železné piliny zmagnetují. Když na destičku poklepeme, na okamžik se od ní oddělí; to jim umožní zaujmout polohu, kterou by v každém z daných bodů zaujala magnetická střelka, tj. stočit se ve směru magnetické siločáry. Výsledek je, že se piliny rozmístí do křivek, které jasně ukazují rozložení neviditelných magnetických siločar.
Umístíme-li nad magnetem naši destičku se železnými pilinami a poklepeme na ni, vytvoří piliny obrazec. Magnetické síly vytvářejí složitou soustavu křivek. Paprskovitě se rozbíhají od obou pólů magnetu, jak se piliny spojují v kratší či delší oblouky mezi oběma póly. Železné piliny tu znázorňují to, co si v duchu představuje fyzik a co existuje kolem každého magnetu, i když to nemůžeme vidět. Čím blíže k pólu, tím jsou křivky hustší a výraznější, a naopak ve větší vzdálenosti od pólu řídnou, stávají se nejasnějšími; tím názorně ilustrují, jak magnetická síla se vzdáleností slábne.

Proč voda hasí oheň

9. června 2012 v 18:31 | potik122 |  Fyzika
Proč voda hasí oheň


Na tuto zcela jednoduchou otázk
u umí málokdo správně odpovědět. Jak to tedy je?
Takže za prvé: když voda přijde do styku s hořícím předmětem, přemění se v páru a odnímá mu velké množství tepla. K přeměně vroucí vody v páru je zapotřebí více než pětkrát tolik tepla než k zahřátí stejného množství studené vody na teplotu 100 °C.
A za druhé: pára, která se přitom vytvoří, zaujímá několiksetkrát větší objem než voda, z níž vznikla. Pára tak obklopí hořící předmět, znemožňuje přístup vzduchu, a jak víme, hoření bez vzduchu není možné.
Hasicí účinek vody se může zvýšit tím, že se do ní přidá střelný prach. Zdá se to asi divné, a přece je to docela rozumné: prach totiž rychle shoří a vytvoří velké množství nehořlavých plynů, které obklopí hořící předměty a oheň udusí.

bastat

12. května 2012 v 11:18 | portik122 |  Kočky

Bohyně kočka

Kočka byla v Egyptě jedním z nejdůležitějších tvorů vůbec (počítám i lidi). Egypťané ji považovali za ochránkyni sklizně, samozřejmě díky úžasným lovícím schopnostem a minimální milostí s myšmi, krysami a podobné havěti, která Egypťanům baštila těžce vypěstované obilí. Bohatým byla kočka hračkou, chudým útěchou a věrnou společnicí, ztělesněním bohyně Bastet.

Kam dál