close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Březen 2011

elfský jazyk 3 s-t

12. března 2011 v 16:41
S

s - o
se - o
s, se, spolu s - yo
s, mající - arwa
samčí - hanuvoitë
samičí - inimeitë
samota - erë, eressë
samotný - er
samozřejmě - tancavë
Saturn - Lumbar
sbohem - namárië
sečíst - onot-
sedět - hara-, mn.č. hárar
sedm - otso
sehnout (se) - cúna-, cauta-
sehnutý - rempa (příčestí trpné)
selhat - quel-
sekáček - hyando
sekat - cir-
sekat (sekyrou) - pelecta-
sekatmečem - mac-
sekyra - pelecco
sen - lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori
seskupený - hostaina
sesmeknoutse - talta-
sestavený - hostaina
sestavit - hosta-
setkání - omentië
setkání, křížení (tří a více) - yomenië
setkatse - omenta-
setrvat - mar-
sever - Formen
sevřený - tunga
sevřít v náručí - vaita-
shon - rimpë
shromážděný - hostaina
shromažďovat (se) - hosta-
schovat (se) - nurta-
schůzka (tří a více) - yomenië
síla (fyzická) - tuo, poldórë
silný - turca, polda
Silvestr - mettarë
síň - mardë, pl. mardi
síň (vysoká) - oromardë, pl. oromardi
síň (zastřešená klenbou) - rondo
sirup - pirya
síť - rembe, natsë
síťoví - rembë
skákat - halta-
skákavý - haloitë
skládat - par-
skličující - lumna
sklizeň - yávië
sklo - hyellë
skloněný - cúna
sklonitse - cúna-, caw-, cauta-, luvu-
sklopit - luvu-
sklouznout - talta-
skoba - ampa
skoncovat (s něčím) - hat-
skončit - telya-, telu-
skrýt (se) - nurta-
skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina
skrz - ter, terë
skřet - orco, pl. orcor, orqui
skřítek - Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor
skřivan - lilurin
skučení - miulë
skupina, řada - téme, pl. témar
skutečný - anwa, sanda
skvělost - rillë, rildë
skvostnost - alcar
skvostný - alcarinqua
skvrna - mordo, motto
slábnout - píca-, quel-
slábnutí - quelië
sladký - lissë
sláva - alcar, rillë, rildë
sláva! (někomu) - aiya!
slavík - lómelindë, pl. lómelindi
slavík (poet.) - tindómerel
sled, řada - téme, pl. témar
sledovat - tir-
sledovat, dívat se na - yéta-
slib - vérë
slib (závazný, slavnostní) - vanda
slíbit - vesta-*
slibovat - vesta-*
sličný - vanya
slon - andamundo
sloup - tarma
slovo - quetta, pl. quettar
složit - par-
sluj - rotto
slunce - Anar
slunce (jeho jméno) - Vása
slunce (rudé, žhavé) - Úr-anar
slunečnísvětlo - aurë, arë
služebník - příp. -ndur
slyšet - hlar-
slza - nírë, nië
slzy - vslzách (adj.) - niermë
smátse - lala-
smělost - verië
smělý - verya, canya
směr - men, tië
směremtam - tandë
směřovat - tuca-
smět - lerta-, smím - lertan
smrt - fírë, urdu, nuru
smrt, agónie - qualmë
smrtelníci (následovníci) - Hildor
smrtelník - Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar
smutečnívrba - siquilissë
smutek - nyérë
smyčka, nástraha - neuma
smyčka, uzel - narda
smyslnost - mailë
smyslný - mailëa
sněhobílésvětlo - is
sněhobílý - lossë
snést, snášet (něco) - termar-
sněženka - nieninquë
sníh - lossë
snít - óla-
snít, dřímat - lor-
snížit - luvu-
snížit (se) - píca-
sobota - valanya (tárion)
sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi
soud - námë
soudce - námo
soudit, domnívatse - nam-
soukromý - véra
soumrak - lómë, ló, mórë
soumrak (hvězdný), večer - undómë
soumrak (hvězdný), rozbřesk - tindómë
soutěska - falqua
soužit - nwalya-
spadnout - talat-, talta-
spálit - usta- (trans.)
spánek - fúmë, murmë
spár - racca
spát - muru-, fum-
spatřit - cen-, bud. č. cenuva
spěch - rimpë, hortalë, hormë
spěchat - horta-, alac-
splést (se) dohromady - fasta-
splétat - rig-*
spleť - fas, fatsë
splnit - quat-, bud. čas quantuva
spočítat - onot-
spočívat, odpočívat - ser-
spoj - yanta
spojení - yanta
spojenímyslí (zrak mysli) - osanwë-centa
společenstvo - hostar
společnice - osellë
společník - otorno
spolehlivost - vorowë
spolehlivý - vórima, voronda
spolu, dohromady - o-, ó-
spona - tangwa
spor - costa
sport - tyalië
spousta - rimbë, úvë
spravedlivý - faila
správníoblast - ostar
sprška - timpinë
sprška, pěna - winga
sráz - ollo
srdce (fyzicky) - hón
srdce (symbolicky) - indo
srdce, nitro, vnitřnímysl - órë
srdnatost - cánë
srp - circa
srpekměsíce - cú
srpen - Úrimë
srst - helma
sršet - ita-, tin-
stačit, být dost - farya-
stále - oio, oiavë
stále, nekonečnéobdobí - oialë
stálost - voronwië
stálý - sanca, sanda, tulca
stálý, věčnětrvající - oia
stálý (v službě, dodržování závazků) - vórima, voronda
standarta - tulwë
stanovit - panya-
stanovit - tulca-
stanovits konečnou platností - martya-
stárnout - yerya-
starobylý - yára
starodávný - yára
starý - enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa
starý, ošuntělý (o věcech) - yerna
stát (na místě, trvat) - termar-
stát, země - nór, nórë, nor
státse - marta- (impers.)
statečnost - verië
statečný - verya, canya
statek - osta
statný - polda
stav, tkalcovský - lanwa
stavení - ataquë
stavitel, vyrobitel - samno
stažený - tunga
stehno - tiuco
stékat - cel-
stěna - ramba
stěžeň - tyulma
stíhat, pronásledovat - roita-
stín - huinë, lómin, mordo
Stín - Huinë
stín (hluboký, temný) - fuinë
stín (těžký) - lumbulë
stín, tmavý - ungo
stínsmrti - nuruhuinë
stín; podstínem - huinë; unuhuinë
stín vrhaný objektem - lëo
stínit - telta-
stínit před světlem - halya-
stinný - halda
stisknout - sanga-
stížnost - nur, núrë
stlačit - sanga-
stmívání, šero - undómë
sto - haran, harna
stočit (se), změnit - ahya-
stoh - hahta
stonavý - engwa
stonek (část tengwy) - telco
stoupat - orta-, min. č. ortanë
stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-
stožár - tyulma
strach - caurë
strach, mít - aista-
stráň - pende
stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
strast - nyérë
strašný - aica, rúcima
strážce - tirno
strom - alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)
strom (spíš útlý, menší)- ornë
strom, kterýdávápryskyřici - súcë, aiquairë
strom, ovocný - marinnë, marindë
stromořadí - aldëon
strop - telumë
strmý - aiqua, oronta
strž - cilya, yáwë
střapec - fas, fatsë
střed - endëa
středa - isilya
střední - enya, endya
Středozem - Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya
střecha - telumë, tópa
střežený, vězněný - manda
střežit - tir-
stříbrný - telpë, tyelpë, telep
stříbro - telpë, tyelpë, telep
stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa
studený - ringa
studený (být studený, mrazit) - niquë
studený (být studený, o počasí) - nicu
studený jako led - helca
stupeň - tyellë, pl. tyeller
stvoření - onna
stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
sudba - ambar
suchý - parca
sukno - lannë
svačina - taran, tarambo
svah - pende, amban
svatba - vestalë
svatémísto - yána
sváteční - merya
svátek, volno - meryalë
svatý - aina
svatyně - corda, yána
svazek - nútë
svažujícíse - penda
svět - Arda, Ilu
světlemodrá - helwa
vidět - cen-, bud. č. cenuva
vidět, býtnejasně - valca-
vidina - lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinnáréva - liantassë
víno (nápoj Valar) - limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz - nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr - súrë, vaiwa
vize - olos, pl. olori
vládnout - tur-, vala-
vlas, kadeř - findë, finë
vlastní - véra
vlastnit, mít - harya-
vlasy - loxë
vlasy (jako celek) - findessë
vlasý (xxx-vlasý) - finda
vlaštovka - tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčímák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít - ulya-, ul-
vlk - ráca, narmo
vlkodlak - nauro
vlna (materiál) - tó
vlna (pěnící) - falma
vlněný - toa
vlnobití - solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnějšístrana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřníklid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk - indyo
voda, vody (nepočitatelné) - nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko - hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící - nísima
vonný - nísima
vosk - líco
vous, vousy - fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána - quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba - tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet - yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý - yarra
vrchol - inga, aicalë
vrchol, špička - rassë, tildë
vrcholek hory - ingor, aicassë, orto
vrcholekstromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však - ananta, nan
všechen (příd. jm.) - ilya, pl. ilyë
všechno - ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny - ilyë
všichni - ilquen
vůdce - ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) - selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání - cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný - úvëa
vydávathudebnízvuk - lin-
vyděsit - ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet - termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet - ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ - Rómen
východslunce - amrún, anarórë
východně - rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) - yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít - ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit - stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit - quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený - carna
výrok - eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla - faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký - halla, tunda
vysoký, tyčící se - tára
výstup - orosta
výška - tárië, do výše - tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulësvětlo - cálë
světlo (hvězdné) - silmë
světlo (jasné) - alta
světlo (jiskřivé) - rilmë
světlosněhu - is
světlý - marya, calwa, cala, calina
svěžest, mládí - vénë, wénë
svěžest, vitalita - laito, laisi
svěží - venya, wenya
svíce - lícuma
svíratv náručí - vaita-
svítání - ára
svit - fairë
svítící - silma
svítit - cal-, calta-, alca-
svítit (bíle) - sil-, ninquita-
svižný - alarca, larca
svižný, rychlý - linta
svléct (se) - helta-*
svobodný - mirima
svolat - yal-, tulta-
symbol, znak - tanna, tengwë, pl. tengwi
syn - yondo
sýr - tyuru

Š

šarlatový - nasar
šat - vaima
šedý - mista, sinda, hiswa
šedý (světlešedý, stříbrošedý) - sindë
šelest - escë
šepot - lussë
šeptající - nurrula
šeptat - nurru-, lussa-
šeptavý - nurrua
šermíř - macar
šermovat - mac-
šero - fuinë, lómë, ló, mórë
šest - enquë
šíje - yat, yatta, yanta
šíp - pilin, pl. pilindi
šípek, plod plané růže - campin
šípkovárůže - campilossë
široko a daleko - palan
široký - landa
širý - palla
škeble - hyalma
šklebit se (díra) - fau-
škrt - tecco
škubnout - rihta-
šlechetnýmuž - callo
šlechtic - arquen
špatný - raica
špatný, mravně zkažený - saura
špatný, zlý - úmëa, ulca
špendlík - teret
šperky - sinqui
špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice - nehtë
špičatý - maica
špička, vrchol - rassë, tildë
špinavý - vára
šrám - cirissë
šťastný - alassëa
šťastný, být - valina-
šťáva - sáva
štěkání - winda
štěkot - winda
štěrk - sarnië
štěstí - alassë, almië
štíhlý - teren, nindë
štípnout - nac-
štípnutí - nahta
štít - turma
šum - lussë, escë
šumět - lussa-
šustot - escë
švestka, třešeň - pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)

T

tady - símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) - yulda, pl. yuldar
táhnoutse - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako - ve
tak, takto, to - sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten - tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta - atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento - sina
téci, proudit - ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď - sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo - hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota - mor, mornië, huinë, fuinë
temný - lómëa, huiva
temný, černý - morna, pl. mornë
temný, pod stínem - unuhuinë
temný, ponurý - morë
ten, který (angl. urč. člen) - i
ten, tamten, onen - tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto - sina
teplý - lauca
tesák (i jako skála, zub) - carca, pl. carcar
tesař - samno
tesat - pelecta
těsný - tunga
těsto - maxë
těžký - lunga, být těžký, ležet těžce - lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) - i
ticho - quildë
tímsměrem - tandë
tis - tamuril
tisknout - sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav - lanwa
tkaný - lanna
tkát - lan-, lanya-
tlačit - sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý - tiuca
tma - mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo - lúrë
tmavěhnědý - varnë
tmavost - mordo
tmavý - lómëa, huiva
tmavý, zatažený - lúrëa
to - ta, konc. -s
to, tak, takto - sin
točitse - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) - enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) - tárë
topol - tyulussë
toto, tato, tento - sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulatse - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít - mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva - salquë
tráva (mrtvá, vysušená) - sára
trávník - palis
trhlina - sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufatsi - verya-
trpaslík - Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië - trpasličí lid
trpký - sára
trubka - romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf - hyóla
trumpeta - romba
trůn - mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat - termar-
trýzeň - nwalmë
třebaže - elyë
třepotatse - wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka - pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí - nelya
tři - neldë
tří- - nel-
třpyt - alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpytčepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) - nillë
třpytícíse - ilcala, tinda
třpytitse - tin-
třpytitse (bíle) - ilca-
třpytivý - itila, tinda, rilya, silma
tu - símen
tuhý - norna, tarya
ťukat - tam-
tůň - ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. -shaped) - canta
tvarovat - cat-
tvář - anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý - norna, tarya
tvrdý, neúprosný - sincahonda
tvůj, tvá, tvé - konc. -lya
ty - redukovaná konc. -t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký - tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë

elfský jazyk 2 k-ř

12. března 2011 v 16:39
K

k - an
k, na, do - konc. -nna, pl. -nnar
k, směrem k - ana, na
kabát - vacco
kadeř - findë
kam* - manna
kámen - ondo, pl. ondor, sar
kámen, tvarovaný - ambal
kamenitý - sarna
kamínek - sar, pl. sardi
kamna - urna
kanál (vodní) - celma
kapat - lim-
kapička - liptë
kapka - limba
kapradí - filquë, filinquë, filimpë
kapradina, převislá - eldasilquë
kára - norollë
kaštan - mavoisi, alda mavoitë
kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda
kazit - hasta-
každý - ilqua
každý, všichni - ilquen
kde - massë
kdo - man, mani
kdokoliv - aiquen
kdysi - yá
když - írë
keř - tussa
kéž - nai
kladivo - namba
klanětse - caw-
klátitse - linga-
klenba - rondo, coromindo
klenba, kupole - telluma
klenot - mírë, mir
klenutýstrop, střecha - rondo
klepat - tam-
klesat, zapadat - núta-
klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-
klesnout - luvu-*
klesnout, prudce - talta-
klíčit - tuia-, tuima-
klid - sérë, quildë
klidný - pasta
kmen, parta - hostar
kniha - parma
kočka - mëoi
kočovný - ránen
koho? - manno
kokořík - quinquenna
koloběh, věk - randa
komnata - sambë, -san
komunikace - centa
komunikace myslí - osanwë-centa
končící - tyelma
končit - telya-, telu-
konec - metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë
konečnéblaho - manar, mandë
konečně - yallumë*
konečný - telda, tyelima, métima
konstrukce - tanwë, curwë
konvalinka vonná - quiquilla
kopec - ambo, tundo
kopec; do kopce (příslovce) - ampendë
kopec, osamělý, izolovaný - tolmen
koruna - rië
korunovaný - rína
kořen (jedlý) - sulca
kost - axo, pl. axor
koule - coron
kousat - nac-
kousnout - nac-
kousnutí - nahta
kouzelník - sairon
kouzlo - lúcë
kouzlit - luhta-
kov - rauta, tinco
kovář - tanno
kožešina - helma
kráčet - vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
kraj, okraj - rína
kraj, území - nórië
krájet - rista-
krajina, otevřená - latina
krajní - erúmea
král - aran
královna (ta, která je vznešená...) - tári
královský - aranítë
krása - vanessë
krásný - írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa
krátký - sinta
kráva - yaxë, pl. yaxi
kreatura, silná a nepřátelská - rauco
krev - sercë, yár
krk - yatta, yat
kromě - hequa, ara
kroutit (se) - ric-
kroužit - hwinya-, pel-
krtek - noldarë, nolpa
kruh - cornë
kruhosudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
krůpěj - limba
krutý - nwalca
krysa - hyaro
krýt - tup-, telta-, halya-
křehký - tereva
křičet - rama
křídlo - ráma, pl. rámar
křik - nyalmë, rambë, yalmë
křik (vítězný) - yello
křivý - cauca
křížem, přes - arta
křížení, setkání (tří a více) - yomenië
křížit - tara-
který, která, které - ya; v kterém - yassë, v kterých yassen
kulatý - corna
kůň (rychlý, jezdecký) - rocco
kupa - hahta
kupa, hromada - cumbë
kupit (se) - hosta-
kupole, klenba - telluma, coromindo
kus - cirma
kusdřeva, hrubý - runda
kusdřeva, tvarovaný - pano
kůže - helma
kvést - lohta-
květ - lossë
květen - Lótessë
květina - lótë
květina s velkými jednotlivými květy - indil
kvil - miulë

L

labuť - alqua
lačnost - milmë
lady, paní - heri
lamentovat - nyéna-, naina-
lampa - calma
lapit do pasti - atsa-
láska - melmë
laskavý - moica
lastura - hyalma
látka - lannë
Laurelin (jeho jméno) - Culúrien
léčit - envinyata-
léčka - neuma
led - helcë
leden - Narvinyë
ledňáček - halatir, halatirno
ledová tříšť - helcaraxë
ledový - helca
legenda - nyárë
lehnoutsi - caita-
leknín - ailinon
leknín, žlutý - nénu
lem - rína
lemoděvu - lappa
lembas - coimas
les - taurë, pl. tauri
lesk - wintil, tindë, rillë, rildë
lesklý - silma
lesknoucíse - ilcala
lesknoutse (bíle) - ilca-
lesknoutse - tin-
lesnatý - taurëa
létat - villa-, villë-, will-
letětvzduchem, vát - hlapu-
léto - lairë
letopočet - yénonótië
lev - rá, pl. rávi
levák - hyarmaitë
levý (strana) - hyarya
lež - furu
ležet, rozprostíratse - caita-
lhát - furu-
líbat - miqu-*
líbezný - írima
lid - lië, příp. -lië, přivl. liéva
lidé - Atani, sg. Atan
lidé (podle elfů) - Engwar (Neduživí)
lidé (potom narození) - Apanónar
lidé a elfové - Eruhíni ("děti Eruovy")
lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)
lilie - indil, narwë
líska - cotullë, cotulwë
list - lassë, pl. lassi
listí - olassië
listopad - Hísimë
listoví - olassië
lišácký - ruscuitë
liška - rusco
lít - ul-, ulya-
lkaní - yaimë
lkát - yaita-
loajalita - voronwië
loajální - vórima, voronda
loď (s ostrou přídí) - cirya
loďka - luntë
loďka, malá - venë
lok - yulda, pl. yuldar
loket - ólemë
loni - yenya
lord, pán - heru, hér-
louka - lairë
lov - raimë
ložnice - caimasan, pl. caimasambi
lpějící na kom/čem - himba
lpět na kom/čem - himya-
luk - quinga, cú, lúva
lůno - súma
lůno země - palúrë
lůžko - caima
lyra - salma
lyra, hranani - salmë

M

maceška - helin
mačkat (se) - sanga-
magie - ingolë
magie, tajné umění - nolwë, nólë
maják - calmindon
majestátní - aranítë
mající, s - arwa
mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot
mák, vlčívelký - fúmello valinórëa, camillo
malá dáma - hérincë
málo, ne dost - ufárëa
malý - rincë, pl. rinci, pitya
máma - mamil
manžel - verno
manželé - veru
manželka - vessë
manželství, manželskýstav - vesta
Mars - Carnil
máry - tulma
masitý - sarqua
maso - hrávë
mast - laivë
mast (hojivá) - lipsa
matka - amil, ammë
matný, bledný - néca, pl. néce
mátožný - lorda
mdlý, nejasný - néca, pl. néce
mě, pro mě - nin
meč - macil
meč (krátký s širokou čepelí) - ecet
meč (široký) - lango
med - lís
medovina (životabudič) - miruvórë, miruvor
medový - předp. liss-
medvěd - morco
měď - tambë
měděný - tambina
měkký - maxa
melodický - lindelëa
měnitse - ahya-, min. č. ahyanë
měsíc - Isil
měsíc (časově) - asta, pl astar
měsíc (jeho jméno) - Rána, Tilion
měsíce, srpek - cú
měsíčnísvit - isilmë
město (opevněné) - osto, os
mezi - imbë
mi, mě - nin
mihotat se - tintila-
mihotavý - itila
milenec - melindo
milenka - melindë, melissë
milovaný - melda
milovat - mel-, mela-
mimo - hequa, ara
mimo, nad - pella
minulédny - yárë
minule, posledně - yallumë, yalúmë
minulost - vanwië
minulý, odešlý - vanwa
minulý, předešlý, poslední - métima
míra - lesta
mírný - maxa, moica
mísa - salpa
miska - venë, salpa
místnost - sambë, -san
místo, kousek země - men
místo, silné, odolné - sarnë
mít, vlastnit - harya-
mít (jakou) chuť - tyav-
mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X
mít rád (o přátelství) - ser-
mítradost - valina-
mít se dobře - ala-
mít strach - aista-
mladý - nessa
mládí, svěžest - vénë, wénë
mládí, vitalita - laito, laisi
mlátit - palpa-
mlčení - quildë
mlha - hísë, hísië, hiswë
mlhavý, nejasný - néca, pl. néce
mlhovina - timpinë
mluvit - quet-, min. č. quentë
mluvnice - tengwesta
mnohaletý - linyenwa
mnoho - rimbë, limbë
mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-
mnoho (velké množství) - hosta, úvë
mnoholistý - lillassëa, pl. lillassië
mnohý - rimba, úvëa
množství (velké) - rimbë, úvë
mňoukání - miulë
moc - mít pod svou mocí - vala
moci - pol-, mohu - polin
mocný - meletya, taura
modla - cordon
modlitba - cyermë
modratse - helwa-ahya-
modrozelený - laiquaninwa
modrý - luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa
modřín - finë
mohutný, robustní - tiuca
mokrý - mixa, nenda
monstrum - úvanimo
moře - ëar, pl. ëari
moře, rozbouřené - haloisi
mořskápanna - ëaris, ëarwen
mořskářasa - felpa, uilë
mořskávíla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
most - yanta, yanwë
motýl - wilwarin
moudráosoba - nolmo
moudrý - nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua
moudrost - nolwë, nólë
mouka - porë
mrak (bílý) - fanya, pl. fanyar
mrak (tmavý, klesající) - lumbo, pl. lumbor, ungo
mraky a vzduch nahoře - fanyárë
mramor - alastë
mráz - nixë
mrazit, chladit - nicu-, niqu-
mrazivý - helca
mrkat - tihta-
mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico
mrtvý (o elfech) - qualin
mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) - firin
mrtvý, odešlý - vanwa
mučit - nwalya-
mudrc - ingólemo
můj, má, mé - -inya, -nya
muka - nwalmë
mumlající - nurrula
mumlat - nurru-
mumlavý - nurrua
muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mušle - hyalma
muž - nér, pl. neri
mužčinu - tyaro
mužský - hanuvoitë
my - konc. -lmë, -mmë
my - me, na nás - ménë, nás (3.p.) - men, mel
my (duál) - met
myne-xxx - vammë, avammë
mys - mundo
mysl - ósanwë
myslet - sana-, noa-, nauta-
myslitsi - nam-; myslím si - namin
myšlenka - intya
mžourat - tihta-

první den roku - yestarrë
první linie vojska - nehta
prvotní - essea
pryč od - slovesná předp. hó-
pryč, stranou, za, daleko (příslovce) - oa, oar, öa, öar
přání - írë
přát si, toužit, chtít - mer-, min.č. mernë
přátelský - nilda
přátelství - nilmë
přebývat - mar-
před (časově) - nó, yá
předešlý, minulý, poslední - métima
přední - minda
předpis - namna, sanyë
předpokládat - intya-
představa - intya, nó, noa, pl. nówi
představa, názor (stálý) - selma
představivost - nausë, intyalë
předtím - yá
předurčený - umbarta, marta
předurčit - martya-
předvídání - apacen
předvídavý - apacenya
přechod - tarna
přejet - tara-
přejezd - tarna
přejít - tara-
překrýt - undulav-, min.č. undulávë
překrývat, zastřešovat - untúpa
přemístit - rúma-
přemístit, změnit - ahya-
přemlouvat - horta-
přemýšlet, hluboce - luvu-
přenášet - col-
přendat - rúma-
přenechat - lav-
přenést, změnit - ahya-
přerušit - hat-
přerušit, náhle zarazit - nuhta-
přes - arta
přes, předp. pře- - or
přes, po, za - pella
přes, za - tar
přesahovat vše - lav-, min.č. lávë
přeskočit - halta-
přestat - hauta-
přestávka - lár
přesto - ananta
přesunout - rúma-
přesunout, změnit - ahya-
přesvědčovat - horta-
přetékat - orsir-
převrácený - nuquerna
přezdívka - epessë
přezka - tangwa
příběh - nyárë
příboj - solor, solossë
příbuzenstvo - nossë
příbytek - farnë, mar
příbytek pod zemí - hrótac
příčka - hwarma
přidat - onot-
přihoditse - marta- (impers.)
přijít - tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen - přicházel jsem)
příkaz - heren, canwa
přikázání - axan
přikázat - vala-
přikazovat - can-
příkopahradba - ossa
příkrý - oronta, aiqua
přikrýt - tup-, undulav-, min.č. undulávë
přilba - cassa, carma
příliv - celumë
přimknoutse - himya-
přímý - téra
přinášet - col-
přinutit - mauya-
připevnit - tacë-, min.č. tancë
připomínat - enyal-
připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-
připustit - lav-
přísaha - vanda, vérë
přísný - tarya
přístav - lond, londë, hópa
příšerný - rúcima
příště, potom - ento
přítse - costa-
přítel - příp. -ndil
přítel - sermo, nildo
přítmí - lumbë
přítelkyně - sermë, nildë
přivázat - nut-
přivést - tuca-
přivítat - áya-
přivoditkonec - metya
přizpůsobivý - maxa
přízrak - ëala, pl. ëalar
přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi
psát - tec-
pták - filit, pl. filici
pták, ptáček - aiwë, filit
pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë
ptátse - maquet-, min. č. maquentë
pučet - tuia-, tuima-, lohta-
půda, země - cemen
puklina - sanca
puknout - saccat-, min.č. saccantë
půlčík - perino
půle - perdëa
půlelf - Perelda, pl. Pereldar
půlměsíc, srpek - cúnë
pupen - tuima
pustina - ráva
pustit - fainu-
pustý - erda
půvabný - írima, pl. írimë
pyl - malo

R

racek - maiwë, pl. maiwi
radost - alassë
radost, mít - valina-
radostný - alassëa, almárëa
radovatse - valina-
radovatsev (podzimní) červeni - carnevalina
rachot - rávë
rachotící - rávëa
rákos - fen
rákosí - liscë
rána - harwë
ranný - arinya*
ráno - auressë, arin
rašit - tuia-, tuima-, lohta-
rebel - avar
region, oblast - ména
respekt - áya
ret - pé
réva - liantassë
rmoutitse - nyer-
róba - vaima
robustní - tiuca
rodiče - nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë
rodina - nossë
roh (tvarem) - rassë, tildë
roh (na troubení) - róma
roh zvířete - tarca
rohatý - tarucca
rok - loa, pl. loar, löar
rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) - yén, pl. yéni
rok (sluneční) - coranar = loa
rokle - yáwë, cilya
roklina, roklinka - nal, nallë
rosa - rossë
rostlina - olva, pl. olvar
rostliny (plazivé) - uilë
roucho - fana, vaima
rovina - nanda
rovný - téra, arca, lára
rozbít - rac-
rozbít (se) - terhat-, min.č. terhantë, hat-
rozbitý - rácina
rozbřesk - amaurëa (poet.), ára
rozbřesk (hvězdný) - tindómë
rozcuchat (se) - fasta-
rozdělit - hyanda-
rozdělit - cilta-
rozdělitv půli - perya-
rozdělovat - cilta-
rozebírat, dumat - luvu-
rozehřát (se) - ur-, úr-
rozervat - saccat-, min.č. saccantë
rozestřít - panta-
rozetnout - ris-
rozevíratse (díra) - fau-
rozevřít (se) - panta-
rozházet - winta-
rozhodnout (se) - cilta-
rozhodováníse - cilmë
rozhovor - oquenië
rozjiskřit - tinta-
rozkošný - melwa
rozkvétat - lohta-
rozlehlý - landa
rozložitý - polda
rozmluva - oquenië
rozpadatse - ruxa-
rozpálený - saiwa
rozpálený - být rozpálený - ur, úr
rozpálit (se) - ur-, úr-
rozpíchat - erca-
rozpínavý - palla
rozpoltit - saccat-, min.č. saccantë
rozprášit (se), rozprašovat (se) - winta-
rozprostíratse - caita-, palu-, palya-
rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit - winta-
rozpůlit - perya-
rozsáhlý, objemný - úra
rozsáhlý - palla
rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë
rozsudek - námë
rozsvítit - tinta-
rozšíření - tailë
rozšířený - taina
rozšířit (se) - palu-, palya-
rozšklebený (díra) - fauca
rozštípnout - hyar-
roztáhnout (se) - palu-, palya-
roztáhnoutse - lenu-
roztínat - cir-
roztomilý - írima, melwa
rozum - handelë
rozumět - hanya-, saira-
rozumný - istima, saila, nóla, isqua
rozvíjetse (květy, listy) - lohta-
rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-
rozzářitse - tintila-
rozžhnout - tinta-
rudá, ohnivě - narwa
rudý - nasar
ruina - erin
ruka - má, 2 ruce - mát
ruka (hřbet) - cambë
ruka, paže - ranco, pl. ranqui
ruký (příp. -ruký) - -maitë
runa - certa, pl. certar
růže - lossë, losillë
růže, planá - campilossë
ryba - lingwë
ryba (malá) - hala
rybník - ailin, linya, ailo
rychlý - linta, larca, alarca
rypák - mundo
rytíř - roquen
ryzí - poica

Ř

řád - sanyë
řada, sled - téma, pl. témar
řasa, mořská - felpa, uilë
řasy (mořské) - uilë
řeč, jazyk - lambë
řeč, vznešená - tarquesta
řeka - sírë
řeka, proudící - cellë
řemeslník - samno (tesař), tanno (kovář)
řev - rambë
řezat - ciri-, rista-
řežavéuhlíky - yúla
říct - quet-, min. č. quentë
říctne - váquet-
říčka - siril
řídit - tur-
říká, řekl - eques
říkám, řekljsem - equen
říkat - equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë
Říše (Země jako Manwëho království) - Arda
říznout - rista-
říznutí - cirissë
řvát - rama-
//

elfský jazyk 1 a-j

12. března 2011 v 16:37
A

a (spojka) - ar
abeceda - tengwanda
aby - yara, sa
agónie - nwalmë, unqualë
agónie, smrt - qualmë
ach! (citoslovce) - ai!
ale - ananta, nan
alej - aldëon
altán - ampano
anebo - var
ano - tancavë (dosl. jistě)
armáda - hossë
armageddon - Ambar-metta
astronom - meneldil
averze - yelma
ať - nai
avšak - ananta, nan
až - írë
až do - tenna
ažna, mimo - hequa

B

baldachýn - telumë
balrog - Valarauco, pl. Valaraucar
balzám - lipsa
báseň - lairë
bátse - rúca-, ruca-; aista-
bavlník - línë
bázeň - áya
bázlivý - caurëa
bdít - tir-
běda! - ai!
bědování - nainië, nairë
bědovat - naina-, nyéna-
bělostný - fána, fánë
bez - ú
bezpečný, zabezpečený - varna (příčestí trpné)
bezstarostný - wilwa
bidlo - tulwë
bílá - fána, fánë
bílý, chladný, bledý - ninquë
bít - palpa-
bitva, boj* - mahta
blaho - almarë, almië
blažený pocit - alassë
blaženost - almarë
blednout - quel-
blednout, umírat - fir-
blednout, ztrácet se (pomalu) - fifíru-
blednutí - quelië
blednutí, ztrácení - fifírula
bledý - marya, isca
bledý, chladný, bílý - ninquë
bledý, matný - néca, pl. néce
blesk - íta, sarco*
bloudit - ranya-, ran-
blyštěníčepele - hyandarussë
blyštět se - ita-
blyštivý - itila
bodat - nasta-
bodavý - maica, laica (?)
bodec - nassë
bodlina - erca
bohatství - alma
bohatý, vzkvétající - alya
bochník (kulatý) - cornë
boj - mahta*
bojácný - caurëa
bojováformace - kompaktní - sanga
bojováformace - mužské kopí - nernehta
bojováformace - ochranný štít - sandastan
bojovat - mahta-
bojovník - mahtar
bojovník (soštěpem) - ehtyar
bolavý - naica
bolest - naicë
bolest, způsobovat - nwalya-
bolestivý - naica
bolet* - naiya-
borovice, pinie - hórë
borůvka, malábobule - piuca
bota - hyapa
bouře (hlukbouře) - raumo
bouřlivý - verca
božství - valassë
bradka - fanga
brána - ando (velká brána - andon)
bránit, nenechat pokračovat - nuhta-
bránit, znemožnit - stama-
bratr - toron, pl. torni
brilantnost - rillë, rildë
bríza - hwesta, vílë
brnkat - quingi-, tango-
brod - tarna
brož, jehlice - tancil
brzdit, nenechat pokračovat - nuhta-
brzký - arinya*
brzy - rato, arinya*
břečťan - etil
břeh - falassë, hresta
břeh (oblázkový, štěrk) - sarnië
břeh, pobřeží - hyapat
březen - Súlimë
břeh řeky - hyapat
břicho - cumba, cumbo
bříza - versil, silqueléni, silwin
bude - ëuva, nauva, nuva
budiž - nai
budova - ataquë
buď/te pozdraven/i! - aiya!
Bůh - Eru
bujný - verca
buk - neldor, neldorin, feren, fernë
burácející - rávëa
burácení - rávë
bušit - palpa-
bydlet - mar-
býk - mundo, tarucco, tarunco
byl - né
byli - ner, nér
bylonebylo - yalúmessë, yáressë
bystrý - finwa
být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona
být (je) - ná (spona), ëa (samostatné sloveso)
býtdost - farya-
býtchladný - niqu-
býtnadněčím - lav-, min.č. lávë
býtnejasněvidět - valca-
býtšťastný - valina-
bytost - onna
bytost (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
bývalý - yara

C

Cassiopeia - Wilwarin
cele - aqua
celek, všechno - ilúvë
celý - ilqua, ilqa; quanta
cesmína - ercassä
cesta - mallë, pl. maller, tië, pl. tier
cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë
cín - latúcen
cínový - latúcenda
cit, cítění (mužské) - hanu
citát - eques, pl. equessi
cítit (vůni/zápach) - holta-
cítitodpor z něčeho - feuya-
co - ma
co? - mannat?
co je - mana
ctitel - melindo
ctitelka - melindë
cuknout - rihta-

Č

čaj - tye
čára - tecco
čaroděj - istar, pl. istari, sairon
čas - lú
časně - arinya*
časný - arinya*
část - cirma
často - rimbo
častý - rimba
čelisti - anca
čelovojska - nehta
čepel (nože...) - hyanda
čepel, jejítřpyt - hyandarussë
černý - morna, pl. mornë
čerstvý - venya, wenya
červ - lókë
červen - Nárië
červenec - Cermië
červený - nasar, carnë
čestný - faila
či - var
čí - mano
čirý - poica
číslo - nótë
číst - cenda-
čistý - poica
člověk - Atan, pl. Atani
člun - luntë
čtverec - cantil
čtvrtek - aldúlya
čtyř- - can-
čtyři - canta
čumák - mundo

D

dále, pak, potom - ento
daleko - haiya, haira
daleko a široko - palan
daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
daleký - haiya, haira
daleký, dálný - vaháya, vaihaiya
dálka - haiyassë
dar - anna, pl. annar
dárce, dárkyně - anto, antë
darebácký - raica
darovat - anta-, bud. čas antuva
dát - anta-, bud. čas antuva
dátdohromady - par-
dát najevo - tana-
datel - tambaro
dav - sanga
dávat - anta-, bud. čas antuva
dávattvar - tan-
dávat vodu - calpa-
dávno* - yárë
dávno - zadávnýchčasů - yalúmessë, yáressë
dávný - yára
dávný - yárëa, yalúmëa
dcera - yendë, yeldë, příp. -iel
dědic - aryon, haryon, hildë, hildo
definitivní - métima, tyelima
dech - sú, súlë
děkovat - hanta-
děkuji - hanta, hantalë, hantan*
dělat - car-, min.č. carnë; tan-
dělit - cilta-
dělit (se) - hyanda-
delta - etsir
démon - rauco
den - árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)
den; v ten den - tárë
děs - caurë
deset - cainen
děsit se - aista-
děsivý - rúcima, aica
děsný - rúcima
déšť (jemný) - mistë, timpë
déšť (jemný, rosa) - rossë
devět - nertë
díkuvzdání - hantalë
díky* - hanta, hantalë, hantan
díl - cirma
díra, jáma - latta
díra, otvor - assa
dítě - hína, pl. híni; příp. -hin pro něčí dítě
dívatsena (něco) - yéta-
dívka - konc. -wen
dívka - vendë, wendë
dívka (korunovaná) - riel, riellë
divočina - ráva
divoký - hravan, verca
dlaždice - ambal
dlít - mar-
dlouhý - anda
dlouze - andavë
dnes - sírë
dny, minulé, dřívější - yárë
do, dovnitř - minna, mir
do, na, k - konc. -nna, pl. -nnar
dobro, prospěch - alma, almië
dobrý (morálně) - manë
dobrý (o věcech či skutcích) - mára
docílit - rahta-
dodat - onot-
dodržovat - himya-
dodržující - himba
dohnat koho k čemu - or- (impersonální)
dohromady, spolu - -o, ó-
dokonce - elyë
dokončit - metya-
dokončit (intransitivní) - telu-
dokončit (transitivní) - telya-
dokud - tenna
dolík - unquë
dolů - undu, předp. undu-
domov, dům (někoho, osob...) - már
domněnka - intya
domnívatse - nam-
donucení - mausta
donutit - mauya-
donutit - or- (impersonální)
dopředu, podél - téra
dorazit - rahta-
dorozumívání - centa
doručit - col-
dosáhnout - rahta-
dospělost - vië
dospělý - vëa
dospělýmuž - vëo, vëaner
dospět někam, k něčemu - rahta-
dost - fárë
dostačovat - farya-
dostat se někam - rahta-
dostatečný - fárea
dostatek - fárë
došek - tupsë
doušek - yulda, pl. yuldar
dout - súya-
dovednost - curwë, tanwë
dovedný - curu
dovést (někam) - tuca-
dovést do konce - metya-
dovnitř, do - minna, mir
dozadu - předpona nan-
drahokam - mírë, mir
drahý - melda
drak - angulókë
drak (jiskřivý) - fëalókë
drak (ohnivý) - urulókë, pl. urulóki
drak (okřídlený) - rámalókë
dráp - racca
drápatý - raccalepta
dravý - hravan
drobitse - ruxa-
drobný - rincë, pl. rinci, titta
drsný - norna, tarya
dryáda (luční) - nandin
dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
držet - mapa-
držet, vlastnit - col-
držet se koho/čeho - himya-
držící - himba
držitel - colindo
dřevo - tavar
dřevo, hrubýkus - runda
dřevo, tvarovanýkus - pano
dřímající - lorda
dřímat - muru-
dřímat, snít - lor-
dřímota - murmë
dřít se, pracovat - móta-
dříve - yá
dřívější - yara
dub - norno, nornë, nor
duben - Víressë
duha - helyanta, helyanwë ("most na obloze")
duch - fairë, pl. fairi
duch (obecně) - fairë, pl. fairi
duch (v člověku, osobě) - fëa, pl. fëar
duchlesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
duchluk - nermi, pl. nermir
duchmoře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
duchpřírody - nandin
dům - coa, car
dumat - luvu-
dunění - rávëa
dunící - rávëa
dusit (se) - quor-
dusný - lumna
duše - fëa, pl. fëar, súlë
duše (metaforicky) - coacalina (světlo domu)
dutina, lůno - súma
dutý - ronta, rotwa, unqua
důvěrný, známý - moina
důvtipný - finwa
dužnatý - sarqua
Dvastromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië
dvanáct - rasta
dvojče - onóna, pl. onóni
dvojí - atwa, tanta
dvojitý - atwa, tanta
dvojnásobný - atwa, tanta
dvorec - paca
dvůr - paca
dýchánek - taran, tarambo
dýchat - súya-
dychtit (po něčem) - milya-
dýka - sicil
dým - usquë
džus - sáva
džus (hustý) - pirya

E

elegie - nainië
elementární - essea
elf - Quendë, pl. Quendi
elf (šedý) - Sinda, pl. Sindar
elf (vznešený) - Elda, pl. Eldar
elf, elfskýmuž - quendu, pl. quendur
elfka, elfskážena - quendi, pl. quendir
elfové - Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)
elfové a lidé - Eruhíni ("děti Eruovy")
elfové (vznešení) - Tareldar
elfskářeč - Quenya lambë
elfský - Quenderin, Quendian, Eldarin
elfskýjazyk - Eldalambë
elfskýnárod - Eldalië
elfština - Quenya
energie, vitalita, síla - tuo
éter - ilmen
existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä
expanzivní - palla

F

fantazie - nausë, intyalë
fauna - celva
fialka - helinillë
flétna - simpina, simpa
flora - olva
fonetický - hlonítë
fontána - ehtelë
formovat - cat-
foukající - hlápula
foukat, vát - hlapu-, súya-
fyzickáhmota - erma, orma
fyzický - sarcuva

G

gong - tombo
gramatika - tengwesta

H

had - leuca, lókë
hádat - intya-
hádatse - costa-
hádka - costa
hák - ampa
hala - mardë
harfa - nandë, maláharfa - nandellë
harfeník - nandaro
hasnout - quel-
háv - vaima
helma - cassa
historka - quentalë
hladký - pasta
hlas - óma
hlava - cár
hle! - aiya!
hleď!, hle! - ela!
hledět - cen, bud. č. cenuva
hlídaný, vězněný - manda
hlídač - tirno
hlídání - tirmë
hlídat - tir-
hlídka (abstr.) - tirmë
hliněný - cemina
hloh - ectar, pinectar, pipinectar
hložinka, plod hlohu - piopin, pipin
hluboký - nura, tumna
hluk - nyalmë, yalmë
hluk, burácející, hřmící, rachotící - rávë
hmotný - sarcuva, sarqua
hnědočerný - varnë
hnusný - sancë
hnusitsi - feuya-, yelta-
hnusný - yelwa
hodina - lúmë
hodnost - tyellë, pl. tyeller
hojit (se) - envinyata-
hojivámast - lipsa
hojný - úvëa
holub - cu
holubice - cua
hon - raimë
honit (se; za něčím) - roita-
hora - oron, pl. oronti
horko - úrë
horký - saiwa
horký - být horký - ur, úr
horskéjezírko - moilë
hoře - nyérë
hořet - urya-
hořet - usta- (trans.)
hořký - sára
hospodářství - osta
hostina - taran, tarambo
houba - hwan, pl. hwandi, telumbë
houf - sanga
hra - tyalië
hranalyru - salmë
hradba - ramba
hradbaapříkop - ossa
hrách - orivainë
hrana - rína
hranice - réna, rína
hrátna harfu - nanda-
hrát na píšťalu - sip-
hrbáč - cauco
hrbatý - cauca
hrdina - callo
hrdlo - lanco
hrnčíř - cemnaro
hrob - noirë, pl. noiri, sapsa
hrobka - noirë, pl. noiri
hromada - cumbë, hahta
hromobití - raumo
hrot - nasta
hrozen (květů) - wingë
hrozitse - aista-
hrozný - aica, rúcima, sancë
hrubý - tarya
hrůza - caurë
hrůza - ossë
hřát - ur-, úr-
hřbetruky - cambë
hřeb, hřebík - taxë
hřmění - rávë
hřmící - rávëa
hučet (vítr) - lausta-
hudba - lindalë, lindelë
hvězda - elen, pl. eleni
hvězdnésvětlo - ilmë
hvězda (poet.) - él, éli
hvězdný - elenya, elda, elena
hvozd - taurë
hybnásíla, mužčinu - tyaro
hýření, pitka - yulmë
hyzdit - hasta-

CH

chaluha - felpa, uilë
chápající - handa
chápat - hanya-
chápavý - handa
chladný - ringa
chladný (být chladný, o počasí) - nicu-, niqu-
chladný, neúprosný - sincahonda
chladit - nicu-, niqu-
chlapec - seldo
chléb - masta
chodidlo - tallunë
chodit - vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
choroba - quámë, lívë
chorý - laiwa
chovatodpor - yelta-
chrabrost - cánë
chrám - corda
chránit - varya-, varna-
chrpa - menelluin
chřadnout - hesta-
chtíč - mailë
chtít, toužit, přátsi - mer-, min.č. mernë
chtítjít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
chtivost - milmë, mailë
chtivý - mailëa
chumel - loctë
chutnat - tyav-
chuť - tyávë, pl. tyáver
chválit - laita-
chvat - rimpë, hortalë, hormë
chvátat - alac-
chvatný - tyelca
chvíle* - lúmë
chytit, lapit do pasti - atsa-
chytnout, uchopit - mapa-

I

ikdyž - elyë
imaginace - nausë, intyalë
intelekt - handelë
inteligence - handassë
inteligentní - handa
intuice - tercen
invence - Curwë

J

já - konc. -n, -nye, -nyë
já - ni; mi, mě, pro mě - nin
já ne- - avan (I won't)
já; dokonce i já, ještě já - inyë
jádro - talma
jak - manen
jako - ve
jáma - unquë
jáma, díra - latta
jaro (brzké) - coirë
jaro (pozdní) - tuilë
jas - rillë, rildë
jas, sláva - alcar
jas (hvězdný) - silmë
jasný - calima, calina
jazyk (anatom.) - lamba
jazyk, řeč - lambě
jazykovědec - lambengolmo
je - ná, ëa
je, jim (zájm. odvozené od oni) - te, konc. -t
jeden - er
jedenáct - minquë
jedině - erë, eressë
jedinec, muž či žena - quén, pl. queni
jediný - erya, er
jedlýkaštan - mavoisi tapatenda
jedna - minë
jednotvárný - lára
jehlice - erca
jehlice, brož - tancil
jehličnan - vinë, vinnë
jeho, její - konc. -rya
jekot - miulë
jelikož - an
jemný - maxa, tereva, moica, pasta
jemnýdéšť - timpë
jen - erë, eressë
jenom - erë, eressë
jeřáb - carnimírië
jeskyně - filya
jeskyně (malá) - rotto
jeskyně (umělá) - hróta
jest - ëa
jestli, jestliže - ai (en. if)
jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi
ještě ty - elyë
ještě, potom - ento
ještě (jednou) - ata
jetel, červený - camilot
jezdec - roquen
jezdkyně - roquen
jezero - ailin, linya, ailo
jezero (studené, v horách) - ringë
jezírko - ailo
jezírko, horské - moilë
jídlo - apsa
jih - Hyarmen
jilm - alalmë, lalmë
jinovatka - niquis, niquessë
jiskra - tinwë, pl. tinwi
jiskřeníčepele - hyandarussë
jiskřit - ita-, tintila-, tin-
jiskřit, bíle - ninquita-
jíst - mat-
jistě, ano - tancavë
jistý - sanca
jít - lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-
jítpryč - auta-, min. čas avánië, ettul-
jméno - essë, pl. essi
jmenovat - esta-
jsem - ná
jsi - ná
jsme - nar
jsou - nar; ier, -ier
jsoucno - ëa
jste - nar
Jupiter - Alcarinquë

mořské panny

12. března 2011 v 16:35

mořské panny neboli nymfy

Nymfy dosahují velikosti 130 až 150cm, avšak mohou své tělo prodlužovat i zkracovat, zvětšovat i zmenšovat. Většinou mají dívčí podobu, někdy však s rybími prvky nebo s prvky jiných vodních živočichů. Známá je podoba "mořských panen" s rybí dolní polovinou těla. Bývají zpravidla velmi půvabné. Největší jsou prý mořské nymfy, které se zdržují u dna. Blíže hladině žijí menší, ale hezčí druhy. Nymfy mají dlouhé vlasy různých barev, nikdy však šedivé nebo bíle, bělostnou až zelenomodrou pleť, oděv obvykle nenosí, ale zato se zdobívají květy a někdy mají prsteny. Pozorovat je lze ve vodách. Kde si většinou hrají. Žijí, jak již bylo řečeno v mořích. Vyhýbají se však znečištěným vodám a horkým pramenům. Objevují se hlavně k večeru a za jasných, teplých a měsíčních nocí tančí u břehu. Rády si hrají s rybami. V horku se vznášejí v tetelících se vodních parách nad hladinou. S oblibou prý vyhledávají kontakt s muži a chlapci. Nejčilejší jsou na jaře, v zimě odpočívají u dna. Pověstný je jejich krásný zpěv, jimž sirény lákaly dávné mořeplavce do záhuby. Jejím posláním je starat se o záležitosti živlu vody, počínaje mořskými rostlinami, mušlemi a korály, až po koloběh vody v přírodě. Nymfy se většinou zjevují ve skupinách.

fotky johnyho

12. března 2011 v 16:32 Johny Depp

bájní tvorové 1 vlkodlaci

12. března 2011 v 16:29

Vlkodlaci a fotky

Poměrně zajímavé a komplikované byly i představy jak se člověk mohl stát vlkodlakem
1. Způsob či doba narození - vlkodlakem se stává zejména ten kdo se narodí v určitých astrologických momentechv určitý čas. Vlkodlakem se člověk stane velmi pravděpodobně když vlkodlakem byl někdo z jehó předků.
2. Přímým stykem - pokousání (když to přežijete), vypití vlkodlačí krve
Způsob jakým se člověk stane vlkodlakem ovlivní i jeho další chování. Pokud se člověk vlkodlakem narodil, byl velmy silný a obrana proti (pokud byl zlý) němu byla velmi složitá a prakticky nejjednoduší bylo zlikvidovat ho v ho lidské podobě.
lidé, kteří se stali vlkodlaky stykem s vlkodlakem, nebyli nutně zlí, jejich přeměny byly často poměrně složité. Časem zesílili a byli silní jako ti normální. Většinou pak chránil svou rodinu nebo přátele. v horším případě se mstil. Protože jako vlkodlákům jim zůstala lidská misl.

chcete změnu??????????????

10. března 2011 v 20:29 O mě
pokud máte nějaký dobrý typ jak vylepšit můj blog tak mi napište na email PORTIK122@seznam.cz
těším se na vaše odkazy
ahoj portik122 přeji heyký den :) :) :)

ŽIVOTOPIS JOHNYHO DEPPA

10. března 2011 v 20:22 Johny Depp
JOHNY DEPP
Orlando Bloom se narodil a vyrůstal v Canterbury v Anglii spolu se svou mladší sestrou Samanthou. Už od mládí chtěl být hercem a díky podpoře své matky se začal zúčastňovat místních hereckých festivalů. V 16-ti letech se přesunul do Londýna, kde se připojil k National Youth Theatre a po dvě sezóny s nimi účinkoval, než získal stipendium na herecké škole British American Drama Academy. Na konci působení se skupinou si zahrál tajného agenta ve hře "A Walk in the Vienna Woods". Což mu pomohlo k malé roli v britském televizním filmu "Wilde" (1997).

Další herecké vzdělání si Orlando Bloom doplnil na prestižní Londýnské škole "Guildhall School of Music and Drama". Běhěm studia na této škole si zahrál v několika klasických divadelních představeních. Během studia se mu přihodila nešťastná nehoda, když spadl z druhého patra na záda. Naštěstí se mu neporušila mícha a za nedlouho jej propustili z nemocnice.

Stejně jako většina jeho známých ze studia se pokoušel získat roli v připravované trilogii Pána prstenů. Po mnoha zkouškách a výběrových řízeních si měl zahrát roli Faramira (který se objevuje v druhém dílu dvou věží), ale po schůzce s režisérem Peterem Jacksonem mu byla nabídnuta jedna z hlavních rolí Legolase Greenleafa. Role Legolase mu byla nabídnuta dva dny před dokončením studia v roce 1999.

Na roli Legolase se připravoval několik měsíců předtím, učil se jezdit na koni, střílet z luku a šermovat. Postavu, kterou ztvárnil je nesmrtelný 2 931 let starý elf s nadlidskými schopnostmi. Celá trilogie se natáčela na Novém Zélandě 18 měsíců. První díl Pán prstenů 1 - Společenstvo prstenu "The Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring" byl uveden do kin v roce 2001.Film se ihned stal absolutní jedničkou, která bořila statistiku nejen v návštěvnosti, ale i tržbách. Spolu s Elijahem Woodem (Frodo) Ianem McKellenem (Gandalf - čaroděj), Viggo Mortensenem (Aragorn řečený Chodec - člověk) a Liv Tyler (Arwen - elfka) se stali středem zájmu všech světových médií. Orlando má ve skutečnosti krátké tmavé vlasy, ale v trilogii se objevuje s dlouhou blond parukou.

Orlando Bloom se ihned po dokončení natáčení Pána prstenů vrhl na malou roli v dalším úspěšném filmu Černý Jestřáb sestřelen "Black Hawk Down". Druhý díl Pán prstenů 2 - Dvě věže "The Lord of the Rings: The Two Towers" byl uveden do kina o rok později a kopíroval úspěchy prvního dílu. Třetí pokračování Pán prstenů 3 - Návrat krále "The Lord of the Rings: The Return of the King" bylo uvedeno do kin v USA v roce 2003 a u počátkem roku 2004.

Roku 2003 také potvrdil svůj hvězdný status trhákem z produkce Jerryho Bruckheimera Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly, kde si zahrál po boku Johnnyho Deppa a Keiry Knightley. O 3 roky později ztvárnil opět postavu Willa Turnera ve snímku Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže (2006). Piráti z Karibiku, se již dočkaly také třetího pokračování Piráti z Karibiku: Na konci světa

S dalších významných filmů jmenujme historické snímky Trója (2004) a Království nebeské (2005) a v neposlední řadě také film Camerona Crowea Elizabethtown (2005).

Orlando s Mirandou začal randit v roce 2007. Orlando a Miranda Kerr se vzali bez velkých okázalostí v červenci 2010.

Ve dne 6.ledna 2011 na Tři krále v Los Angeles se mu a Mirande Kerr narodil první potomek syn jménem Flynn.

ŽIVOTOPIS

10. března 2011 v 20:19 Orlando Bloom
orlado bloom ŽIVOTOPIS
Orlando Bloom se narodil a vyrůstal v Canterbury v Anglii spolu se svou mladší sestrou Samanthou. Už od mládí chtěl být hercem a díky podpoře své matky se začal zúčastňovat místních hereckých festivalů. V 16-ti letech se přesunul do Londýna, kde se připojil k National Youth Theatre a po dvě sezóny s nimi účinkoval, než získal stipendium na herecké škole British American Drama Academy. Na konci působení se skupinou si zahrál tajného agenta ve hře "A Walk in the Vienna Woods". Což mu pomohlo k malé roli v britském televizním filmu "Wilde" (1997).

Další herecké vzdělání si Orlando Bloom doplnil na prestižní Londýnské škole "Guildhall School of Music and Drama". Běhěm studia na této škole si zahrál v několika klasických divadelních představeních. Během studia se mu přihodila nešťastná nehoda, když spadl z druhého patra na záda. Naštěstí se mu neporušila mícha a za nedlouho jej propustili z nemocnice.

Stejně jako většina jeho známých ze studia se pokoušel získat roli v připravované trilogii Pána prstenů. Po mnoha zkouškách a výběrových řízeních si měl zahrát roli Faramira (který se objevuje v druhém dílu dvou věží), ale po schůzce s režisérem Peterem Jacksonem mu byla nabídnuta jedna z hlavních rolí Legolase Greenleafa. Role Legolase mu byla nabídnuta dva dny před dokončením studia v roce 1999.

Na roli Legolase se připravoval několik měsíců předtím, učil se jezdit na koni, střílet z luku a šermovat. Postavu, kterou ztvárnil je nesmrtelný 2 931 let starý elf s nadlidskými schopnostmi. Celá trilogie se natáčela na Novém Zélandě 18 měsíců. První díl Pán prstenů 1 - Společenstvo prstenu "The Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring" byl uveden do kin v roce 2001.Film se ihned stal absolutní jedničkou, která bořila statistiku nejen v návštěvnosti, ale i tržbách. Spolu s Elijahem Woodem (Frodo) Ianem McKellenem (Gandalf - čaroděj), Viggo Mortensenem (Aragorn řečený Chodec - člověk) a Liv Tyler (Arwen - elfka) se stali středem zájmu všech světových médií. Orlando má ve skutečnosti krátké tmavé vlasy, ale v trilogii se objevuje s dlouhou blond parukou.

Orlando Bloom se ihned po dokončení natáčení Pána prstenů vrhl na malou roli v dalším úspěšném filmu Černý Jestřáb sestřelen "Black Hawk Down". Druhý díl Pán prstenů 2 - Dvě věže "The Lord of the Rings: The Two Towers" byl uveden do kina o rok později a kopíroval úspěchy prvního dílu. Třetí pokračování Pán prstenů 3 - Návrat krále "The Lord of the Rings: The Return of the King" bylo uvedeno do kin v USA v roce 2003 a u počátkem roku 2004.

Roku 2003 také potvrdil svůj hvězdný status trhákem z produkce Jerryho Bruckheimera Piráti z Karibiku: Prokletí Černé perly, kde si zahrál po boku Johnnyho Deppa a Keiry Knightley. O 3 roky později ztvárnil opět postavu Willa Turnera ve snímku Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže (2006). Piráti z Karibiku, se již dočkaly také třetího pokračování Piráti z Karibiku: Na konci světa

S dalších významných filmů jmenujme historické snímky Trója (2004) a Království nebeské (2005) a v neposlední řadě také film Camerona Crowea Elizabethtown (2005).

Orlando s Mirandou začal randit v roce 2007. Orlando a Miranda Kerr se vzali bez velkých okázalostí v červenci 2010.

Ve dne 6.ledna 2011 na Tři krále v Los Angeles se mu a Mirande Kerr narodil první potomek syn jménem Flynn.

kočička divoká

10. března 2011 v 20:13 Kočky

kočička divoká

Kočka divoká (Felis silvestris) je savec z čeledi kočkovitých. Její poddruhy, kočky plavá a kočka stepní, jsou předkové dnešní domestikované kočky domácí. Dožívá se 15-20 let. V České republice se až na výjimky přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám může pronikat z prosperující populace v Bavorsku.

Obsah

  • 1 Popis
  • 2 Životní areál
  • 3 Potrava
  • 4 Rozmnožování
  • 5 Externí odkazy

Stupeň ohrožení

Popis

Kočka divoká
Kočka divoká může vážit 1,2-8 kg a dosáhnout délky 47-78 cm. Má na první pohled zavalitější postavu než kočka domácí, zejména díky delší a hustější srsti; tento rozdíl je nejvíce patrný v zimě. Kočka divoká má také větší hlavu s dlouhými vousky a menšíma ušima. Je zbarvena šedohnědě až šedožlutě, s výrazným pruhováním na hřbetu, ocase a nohách. Na hřbetu je výrazný tmavý pás, zatímco břicho bývá krémově žluté. Od zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit zejména dle ocasu: ocas kočky divoké je kratší než polovina délky jejího těla, po celé délce huňatý a před špičkou má 3-4 pruhy, zatímco zdivočelá kočka domácí má ocas delší než polovinu délky svého těla, postupně se zužuje a má větší počet pruhů u špičky.

původ koček

10. března 2011 v 20:07 Kočky
původ koček
Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čich.Kočka domácí vždy sloužila člověku především jako lovec hlodavců, v současnosti se uplatňuje také jako společník člověka. V některých oblastech Číny je konzumováno kočičí maso., ve třetím světě je kočka domácí rovněž kožešinovým zvířetem a výrobky z kočičí kožešiny se dostávaly i na evropský trh. V červnu 2007 byl však dovoz kočičí kůže a kožešiny zakázánČlověk rozšířil kočku domácí prakticky na všech kontinentech (s výjimkou Antarktidy), na mnoha místech zpětně zdivočela. V Austrálii a na dalších ostrovech a souostrovích je kočka domácí vedena jako jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů, který se velkou měrou podílí na likvidaci původní fauny.Mňauuu

existuje magie? a něco o ní

3. března 2011 v 20:06
odpověd´ zní ano ona skutečně existuje věřte nebo ne ale je to tak!!!!!!!!!!!!!!!!!!


rozlišujeme:čenou
a bílou magii
podle některých je magie zlo alepro některé je to něco nádherného. magie má také své znaky. A čarodějky také ale o tom napíši později

když kočky zlobí a nechtějí prášek na odčervení

3. března 2011 v 19:54 Kočky
co máte dělat když vaše kočka nechce prášek na odčervení?
už si nevíte rady?
a nechcete utrácet za za kapku za krk?
MÁM TU PRO VÁS DOBROU RADU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

BUDETE POTŘEBOVAT :ručník
malou misku s vodou
a 1 polévkovou lžíci
1.kočku zabalte do ručníku jako mumii (kromě hlavy)
2.dejte si kočku mezi nohy
3.až mńoukne tak jí do tlamičky dejte ten prášek
4.do lžičky dejte vodu a nalijte do tlamičky (kočka polkne)
5.a rychle jí zavřete tlamu aby ten prášek nemohla vyplivnout
6.a máte to všichni za sebou

napište do komentářů jestli to zabralo
ps NÁM JO ZA 10 SEKUND TO VŠICHNI MĚLI ZA SEBOU :) :) :)

orlando

3. března 2011 v 19:38 Orlando Bloom
ORLANDO BLOOM
povolání :herec
věk:34 let
datum narození:13. 01. 1977
znamení:kozoroh
výška 179 cm

vyrůstal v anglii se svou sestrou Samantou.V 16 letech se přesunul do Londýna.