close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2012

Slovník kočičích znaků

20. dubna 2012 v 21:37 | portik122 |  Kočky

Slovník kočičích znaků

Otírání hlavy o člověka: vyjadřuje lásku, oddanost, ale také touhu po lásce.
Uši ve vertikálním postavení: značí kočičí zvědavost.
Uši přitažené k hlavě: názorná příprava k napadení
Široce rozevřené zornice: vyjadřují její strach.
Přimhouřené oči: znamenají spokojenost, ale také ospalost.
Mňoukání: kočička Vás takto vítá, zdraví, může však také o něco prosit.
Trhavé mňoukání: je odpovědí na výzvu člověka.
Přitlumené mňoukání, které postupuje do nespokojeného vrčení: známka toho, že kočičí trpělivost se již vytratila.
Sípání: vyjadřuje připravenost k útoku nebo pohotovost k obraně.
Vrčení kojící kočky: znamená varování koťat kvůli možnému nebezpečí. Pokud vrčení ukončuje zvýšeným tónem, varuje tak člověka, který se ke koťatům blíží.
Hlasité poškrabávání drápky: záměrné úsilí obrátit na sebe pozornost
Pohladit packou člověka: je to výraz lásky, něžnosti a vázanosti.
Cukání ocasem: charakteristický znak hněvu.
Spuštěný ocas: vyjadřuje únavu.
Cukání nataženým ocasem: znamená varování.
Ocas protáhlý a nehybný: názorná příprava k útoku.
Ocas ve vertikálním postavení: vyjadřuje pocit blahobytu.
Cukání konečkem ocasu: značí radostné vzrušení nebo očekávání něčeho příjemného; vymýšlí lumpárny
Prohnutá záda: znamenají silné rozrušení nebo zastrašování protivníka a připravenost k obraně.

Co Kočky potřebují k životu?

20. dubna 2012 v 21:23 | portik122 |  Kočky
Co Kočky potřebují k životu?
-Záchod a stelivo-je na vás jaký druh steliva si vyberete (raději kvalitní)
použité (s výkaly) vyhodíme kočičí lopatkou a trochu dosypeme
-Misku na vodu a jídlo které NESMÍ NIKDY NIKDY ALE NIKDY BÝT U KOČIČÍHO ZÁCHODKU
granule dávat postupně např: ráno-100g
odpoledne-200g
večer-200g
Pokud to nelze rozdělit alespoň na ráno a večer
-vodu vyměňovat KAŽDÝ DEN a dávat granule
-škrabadlo na obrušování drápků
-přepravku




Difrakce – ohyb světla na optické mřížce

9. dubna 2012 v 13:24 | portik122 |  Fyzika

Difrakce - ohyb světla na optické mřížce


Δs = b.sin α = k.λ

optická/difrakční mřížka

  • soustava velkého počtu stejně širokých, rovnoběžných štěrbin
  • buď na principu různé propustnosti (skleněná), nebo na odraz (např. CD)

ohyb světla na dvou štěrbinách a na soustavě rovnoběžných štěrbin

  • dochází k interferenci světla ze všech štěrbin optické mřížky
  • paprsky vycházející ze štěrbin pod úhlem α se na stínítku setkávají s dráhovým rozdílem Δs = b.sin α
  • interferenční maxima vznikají v místech Δs = k.λ
  • → podmínka vzniku interferenčního maxima: b.sin α = k.λ
α………………………….. určuje směr, ve kterém vzniká interferenční maximum
k…………………………………………………………………………………….. řád difrakce
b………………………………………………………………………………… perioda mřížky

perioda mřížky

  • též mřížková konstanta; udává vzdálenost štěrbin od sebe
  • někdy se uvádí převrácená hodnota

Ohyb světla II

9. dubna 2012 v 13:23 | portik122 |  Fyzika

ohyb na štěrbině

  • monofrekvenční světlo usměrníme dvěmi čočkami, mezi ně vložíme štěrbinu - dopadá na ni rovinná vlnoplocha, každý bod štěrbiny se stává zdrojem elementárního vlnění - mezi paprsky vzniká dráhový rozdíl, dochází k interferenci
  • čím užší štěrbina, tím větší ohyb
  • na stínítku se vytvoří interferenční obrazec
  • uprostřed: nulté interferenční maximum
  • po stranách: vedlejší interferenční maxima
  • rozlišovací schopnost optických přístrojů
  • omezuje ji ohyb světla
  • dochází k ohybu na objektivu, na okuláru (stínítku) dochází k interferenci
  • např. hvězdy se nezobrazí jako ostré body, ale jako terčíky lemované slabými kroužky maxim a minim - průměr terčíku je nepřímo úměrný průměru objektivu
  • proto musí být průměr objektivu co největší
  • šířka interferenčního maxima je přímo úměrná vlnové délce světla
  • dva body rozlišíme jako oddělené ještě tehdy, když maximum nultého řádu prvního bodu padá do prvního minima druhého bodu
  • rozlišovací schopnost optického přístroje je tím větší, čím větší je průměr objektivu a čím menší je vlnová délka použitého světla

Ohyb světla

9. dubna 2012 v 13:15 | portik122 |  Fyzika

Ohyb světla

  • = difrakce světla
  • je to jiné šíření, než by odpovídalo přímočarému šíření světla
  • světlo se šíří i za překážku do oblasti geometrického stínu

ohyb světla na hraně

  • vytváří se ohybový/ difrakční obrazec
  • dochází k vícesvazkové interferenci (viz obr. str. 107)
  • obraz na stínítku se skládá z proužků v místech maxim a minim
  • světelné vlnění musí být koherentní (štěrbinový zdroj/laser)

Hyugensův - Fresnelův princip

  • všechny body vlnoplochy, které nepřekryla překážka, tvoří bodové zdroje elementárního světelného vlnění
  • tato vlnění se v jednotlivých bodech stínítka setkávají s různou fází, interferují a vytvářejí ohybový obrazec

Newtonova skla,Newtonovy kroužky

9. dubna 2012 v 13:13 | portik122 |  Fyzika

Newtonova skla

  • na rovné skleněné desce leží ploskovypuklá čočka
  • je mezi nimi vzduchová vrstva proměnné tloušťky
  • v této vrstvě dochází k interferenci světla odraženého od obou rozhraní, vznikají Newtonovy kroužky
  • umožňují určit vlnovou délku světla na základě měření poloměru Newtonova kroužku s určitým pořadovým číslem; kontrola opracování kulových a rovinných ploch

Newtonovy kroužky

  • soustava duhově zbarvených kroužků vznikající při interferenci světla na rozhraní Newtonových skel
  • kroužek vždy odpovídá množině bodů, v nichž má vzduchová vrstva stejnou tloušťku
Newtonova skla






interferenční maximum,interferenční minimum,optická dráha

9. dubna 2012 v 13:09 | portik122 |  Fyzika

optická dráha

  • dráha ve vakuu, která odpovídá vzdálenosti dvou bodů v prostředí o indexu lomu n
  • l = ns

interferenční maximum

  • Δ(21).1, 2l = 2nd = k- λ/2 k =

interferenční minimum

  • Δl = nd = k λ

využití

  • protiodrazná (reflexní) vrstva - na objektivech dochází ke ztrátám světla, zabraňuje se tomu potřením vrstvou materiálu indexu lomu, menší nežskla: nv ns nv =√ns


Interference světla na tenké vrstvě

9. dubna 2012 v 13:04 | portik122 |  Fyzika

Interference světla na tenké vrstvě


l = ns Δl = 2nd = (2k-1). λ/2 Δl = nd = k λ
  • viz obr. str. 100
  • např. olej na silnici: světlo se jednak odrazí od něj, jednak jím projde a odrazí se od dolního rozhraní
  • tak vznikají dva paprsky s dráhovým rozdílem Δs - interference se projeví zeslabením nebo zesílením světla

dopad na rozhraní s opticky hustším prostředím

  • fáze vlnění se mění na opačnou

dopad na rozhraní s opticky řidším prostředím
  • fáze se nemění


interferometr,holografie

9. dubna 2012 v 12:59 | PORTIK122 |  Fyzika

interferometr

  • měří velmi malé délky na základě určování dráhového rozdílu - podle interferogramu
  • Michelsonův: dvě rovinná zrcadla a jedno polopropustné

holografie

  • pomocí dvojrozměrného nosiče lze vytvořit 3D obraz
  • podstatou je vícesvazková interference koherentních vlnění odražených od zobrazovaného objektu

Vlnová optika II

9. dubna 2012 v 12:57 | portik122 |  Fyzika

Youngův pokus

  • 1. světlo prochází přes štěrbinu - ta se stává štěrbinovým zdrojem světla
  • 2. v určité vzdálenosti od ní jsou další dvě štěrbiny - zdroje Z, Zkoherentního světla12
  • 3. dochází k dvousvazkové interferenci - na stínítku pozorujeme interferenční obrazec

interferenční obrazec

  • = interferogram - světlý v minimech, tmavý v maximech - viz str. 95
  • u monofrekvenčního světla tvořen rovnoběžnými proužky, jejichž šířka je dána vzdáleností dvou sousedních maxim/minim, je přímo úměrná, vzdálenosti od stínítka a nepřímo vzájemné vzdálenosti štěrbin λ

interferenční maximum

  • vlnění ve stejné fázi, osvětlenínejvětší amplituda E
  • vzniká v bodech, kde je splněno Δpro= 0,1,2 …l = kλ k

interferenční minimum

  • vlnění v opačné fázi, osvětlenínejmenší E
  • vzniká v bodech, kde je splněno Δl = (2k+1)λ pro k = 1,2 …
k……………… řád interferenčního maxima (minima)

Vlnová optika

9. dubna 2012 v 12:54 | portik122 |  Fyzika

Interference světla


Δl = kλ Δl = (2k+1)λ
  • světlo vzniká za chaotických energetických přeměn
  • vlnění přicházející do určitého bodu z jednoho či více zdrojů se navzájem skládají
  • např. duhové barvy na mýdlové bláně, tenká vrstva oleje na vodě apod.
  • dochází k ní, je-li splněna koherence

koherence

  • nastává, když se u světelných vlnění stejné frekvence v uvažovaném bodě prostoru s průběhem času fázový rozdíl nemění
  • dvě vlnění se musejí setkat s dráhovým rozdílem Δs
  • záleží na velikosti délky vln paprsků l a dráhového rozdílu Δs
  • Δs > l - interference není
  • Δs < l - interference se děje
  • Δs je u normálního světla velmi malý (10-2 mm). u laseru větší (101 m)

POMOC

6. dubna 2012 v 20:02 | PORTIK122 |  VIP kniha
Přeji Krásný :-) den
zdravím

Moji milí přátelé,
prosím Vás o podívání tohoto odkazu na podporu boje proti rakovině u dětí.
Nahráli to herci a známé osobnosti. Za každé zhlédnutí dostane nadace nějaký drobný peníz.
Stačí jen poslouchat a poslat odkaz přátelům.

POMOCTE!!!!!!

6. dubna 2012 v 20:01 | PORTIK122 |  O mě
Přeji Krásný :-) den
zdravím

Moji milí přátelé,
prosím Vás o podívání tohoto odkazu na podporu boje proti rakovině u dětí.
Nahráli to herci a známé osobnosti. Za každé zhlédnutí dostane nadace nějaký drobný peníz.
Stačí jen poslouchat a poslat odkaz přátelům.

Změny skupenství látek 4

4. dubna 2012 v 18:51 | portik122 |  Fyzika

Sublimace a desublimace

ls = Ls/m lv = Lv/m

sublimace

  • přeměna látky z pevného skupenství na plynné; vonící pevná tělesa apod.

měrné skupenské teplo sublimace

  • ls = Ls/m [ls] = J.kg-1

skupenské teplo sublimace

  • [Ls] = J

desublimace

  • přeměna plynného skupenství na pevné - např. jinovatka

Změny skupenství látek3

4. dubna 2012 v 18:50 | portik122 |  Fyzika

Změna objemu těles při tání a tuhnutí. Závislost teploty tání na vnějším tlaku

většina látek

  • např. olovo, kadmium
  • při tání objem zvětšují, při tuhnutí zmenšují

některé látky

  • např. led, bismut, germanium
  • při tání objem zmenšují, při tuhnutí zvětšují

voda

  • při tání se krystalová mřížka bortí, částice zaplňují uvolnění prostor >> hustota roste
  • eplota tání krystalické látky závisí na tlaku okolního prostředí
  • >> látky zvětšující při tání svůj objem s rostoucím tlakem zvyšují svou teplotu tání (Zn, Pb)
  • >> látky zmenšující při tání svůj objem s rostoucím tlakem snižují svou teplotu tání (voda)

Změny skupenství látek 2

4. dubna 2012 v 18:49 | portik122 |  Fyzika

Tuhnutí

  • přeměna kapaliny v pevné těleso
  • při dosažení teploty tuhnutí se v kapalině začnou vytvářet krystalizační jádra = zárodky
  • k nim se připojují další částice látky >> v tavenině vzniká soustava pohybujících se krystalků nepravidelného tvaru
  • v okamžiku, kdy ztuhne veškerá látka, se krystalky navzájem dotýkají a vytvářejí zrna

polykrystal

  • v tavenině je více zárodků

monokrystal

  • v tavenině je jen jeden zárodek

skupenské teplo tuhnutí

  • teplo, které při tuhnutí odevzdá kapalina okolí
  • = Lt

měrné skupenské teplo tuhnutí

  • = měrné skupenské teplo tání

Změny skupenství látek

4. dubna 2012 v 18:48 | portik122 |  Fyzika

Změny skupenství látek

fyzikální děj, při kterém se mění skupenství látek, nazýváme změna skupenství látek

Tání

  • děj charakterizující přeměnu pevné látky v kapalinu

teplota tání

  • tt - teplota, po jejímž dosažení se těleso přeměňuje na kapalinu téže teploty

normální teplota tání

  • teplota tání tělesa při pn

skupenské teplo tání

  • Lt - teplo, které přijme těleso již zahřáté na teplotu tání, aby se změnilo na kapalinu téže teploty
  • [Lt] = J joule

měrné skupenské teplo tání

  • lt = Lt/m [lt] = J.kg-1 joule na kilogram

vysvětlení tání

  • při přijímání tepla krystalickou látkou roste střední kinetická rychlost jejích částic
  • částice zvyšují své rozkmity, zvětšují se vzdálenosti mezi nimi >> při tt se již narušuje vazba mezi částicemi, uvolňují se ze svých poloh, látka taje
  • různé látky mají různě pevné vazebné síly mezi částicemi >> různé tt

soustava II

4. dubna 2012 v 18:37 | PORTIK122 |  Fyzika

odvozené jednotky

  • odvozené ze základních, (v, U …)
  • + dvě jednotky se zvláštním názvem: radián (rad) a steradián

násobky a díly jednotek

  • ze základních mocninou 10; k názvu se přidá mocnina
Předponatera-giga-mega-kilo-mili-mikro-nano-piko-
ZnačkaTGMkmμnp
Mocnina101210910610310-310-610-910-12

soustava

4. dubna 2012 v 18:37 | portik122 |  Fyzika
Je tvořena sedmi základními jednotkami, odvozenými jednotkami, násobky a díly jednotek

Sedm základních jednotek

Základní veličina
Značka
Základní jednotka
Značka
délka
l
metr
m
hmotnost
m
kilogram
kg
čas
t
sekunda
s
elektrický proud
I
ampér
A
termodynamická teplota
T
kelvin
K
látkové množství
n
mol
mol
svítivost
I
kandela
cd


Dynamika

4. dubna 2012 v 18:30 | portik122 |  Fyzika
  • zabývá se příčinami změn pohybového stavu těles

Vzájemné působení těles

deformační účinek síly

  • má za důsledek deformaci tělesa

pohybový účinek síly

  • působení síly má za následek změnu pohybového stavu tělesa
  • tělesa na sebe působí přímým dotekem nebo prostřednictvím silových polí
  • působí-li na těleso více sil, jejich skládáním (vektorovým sčítáním) zjistíme jejich výslednici, tj. sílu, která má stejný účinek jako účinek všech působících sil

Newtonovy pohybové zákony

  • jsou 3; viz níže

izolované těleso

  • těleso, na které nepůsobí žádné síly >> při nahrazení tělesa hmotným bodem - izolovaný hmotný bod
  • izolované těleso, které je v dané vztažné soustavě v klidu, v klidu setrvává

model izolovaného tělesa

  • těleso, na které síly působí tak, že je jejich výslednice nulová

První Newtonův pohybový zákon

  • = zákon setrvačnosti:
  • těleso setrvává v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém, pokud není nuceno vnějšími silami tento stav změnit
  • těleso má v obou těchto stavech nulové zrychlení

inerciální vztažné soustavy

  • soustavy, v nichž platí první pohybový zákon
  • když je jedna soustava inerciální, jsou i ostatní soustavy inerciální vůči ní - viz vlak

neinerciální vztažné soustavy

  • soustavy, v nichž první pohybový zákon neplatí

Druhý Newtonův pohybový zákon

  • = zákon síly
  • velikost zrychlení hmotného bodu je přímo určena velikostí výslednice sil působících na hmotný bod a nepřímo úměrná hmotnosti hmotného bodu: a = F/m
  • směr zrychlení je shodný se směrem výslednice sil, vektorově tedy a = F/m
  • síly udělují tělesu zrychlení nezávisle na tom, zda bylo původně v klidu, nebo v pohybu

pohybová rovnice

  • = [] = kg.m.s = N FmaF-1newton

dynamické měření hmotnosti těles

  • v astronomii - známe velikost výslednice sil a zrychlení, určíme hmotnost
  • na těleso, které se pohybuje s konstantním zrychlením působí konstantní síla - např. a g FG

hybnost hmotného bodu

  • = p mv
  • charakterizuje pohybový stav tělesa nebo hmotného bodu v dané vztažné soustavě
  • [p] = kg.m.s-1 = N.s newtonsekunda

změna hybnosti

  • = >> >> =- jiné vyjádření zákona Fma a = ∆v/∆t F m∆v/∆t = ∆p/∆t
  • výsledná síla působící na hmotný bod je rovna podílu změny hybnosti hmotného bodu a doby, po kterou síla působila

impuls síly

  • - vyjadřuje časový účinek síly F∆t =p
  • působením malé síly delší dobu dosáhneme stejného účinku jako působením velké síly krátkou dobu

Třetí Newtonův pohybový zákon


  • = zákon akce a reakce
  • dvě tělesa na sebe navzájem působí stejně velkými silami opačného směru
  • tyto síly vznikají a zanikají současně

Zákon zachování hybnosti

p01 + p02 = p1 + p2 p = p´ m1v1 + m2v2 = (m1 + m2)v m1v1 = -m2v2

izolovaná soustava těles

  • dvě tělesa, na která nepůsobí žádná jiná tělesa silami
  • celková hybnost izolované soustavy těles se vzájemným silovým působením těles nemění
  • tj. celková hmotnost izolované soustavy těles je konstantní
  • např.: reaktivní motory, reaktivní turbíny - raketa je uvedena do pohybu opačným směrem, než jsou vypuštěny spálené plyny

Smykové tření a valivý odpor

třecí síla

  • - vzniká, když se těleso posouvá nebo smýká a je ve styku s jiným tělese Ft
  • směřuje proti směru pohybu tělesa
  • nezávisí na obsahu stykových ploch, nezávisí na rychlosti
  • je přímo úměrná velikosti kolmé tlakové síly
  • Ft = f Fn
  • f…..součinitel smykového tření Fn…..kolmá tlaková síla (= FG)

součinitel smykového tření

  • velikost závisí na jakosti stykových ploch - působí za smyku/posuvu mezi tělesem a podložkou f -

součinitel klidového tření

  • - je vždy větší než součinitel smykového tření f0
  • Ft = f0 Fn - působí, když je těleso vůči podložce v klidu

valivý odpor

  • vzniká, když se těleso kulového průřezu posouvá po podložce - smýká
  • podložka se poněkud deformuje, deformace vyvolává odporovou sílu Fv
  • Fv = ξ Fn/R

ξ

  • [ksí] - rameno valivého odporu [] = m - závisí na materiálu tělesa a podložky ξ
  • za jinak stejných podmínek je odporová síla při valení mnohem menší než při tření

Dostředivá síla

  • při rovnoměrném pohybu po kružnici má hmotný bod dostředivé zrychlení, působí na něj dostředivá síla ve směru zrychlení
  • Fd = mad = mv2/r = mω2r
  • je přímo úměrná velikosti rychlosti otáčení

Inerciální vztažné soustavy. Galileiho princip relativity

Galileiho princip relativity

  • = mechanický princip relativity
  • zákony mechaniky jsou stejné ve všech inerciálních vztažných soustavách
  • rovnice, které je vyjadřují, mají stejný tvar
  • všechny inerciální soustavy jsou proto pro popis mechanických dějů rovnocenné
  • např.: vlak jede rovnoměrně přímočaře, v něm padá předmět - má stejné zrychlení vůči vlaku jako vůči Zemi, v obou vztažných soustavách na něj působí stejná síla
  • princip relativity i pro nemechanické děje - Einstein

Neinerciální vztažné soustavy. Setrvačné síly

neinerciální soustavy

  • soustavy pohybující se zrychleně/zpomaleně, otáčející se
  • nejjednodušší: soustava pohybující se s konstantním zrychlením
  • v neinerciálních soustavách nezůstává izolované těleso v klidu nebo rovnoměrném pohybu
  • na těleso v neinerciální vztažné soustavě působí setrvačná síla Fs = ‑ma, vznikající jako důsledek zrychleného pohybu soustavy
  • např.: vagón se rozjíždí, uvnitř je kulička - její poloha se vůči pozorovateli na Zemi nemění, vůči pozorovateli ve vagónu ano - působí na ni setrvačná síla Fs = -ma

Otáčející se vztažné soustavy

Fs = mω2r = Fd

v inerciální vztažné soustavě

  • na kouli působí dostředivá síla = Fd2r

v neinerciální vztažné soustavě

  • z pohledu pozorovatele v kouli je koule v klidu - pozorovatel v kouli si myslí, že výslednice sil je nulová, na kouli působí setrvačná síla, odstředivá síla a dostředivá síla, tyto síly jsou v rovnováze =
    Fs2r